Dlouholetý spor o tranzitní dopravu přes Staré Vokovice vstoupil během letošního léta do zcela nové fáze. Dopravní opatření, které mělo na několik měsíců otestovat omezení ranního tranzitu ulicí Na Krutci, vyvolalo ostrou reakci Středočeského kraje i některých okolních obcí a městských částí.
Výsledkem jsou nakonec dva návrhy na zrušení dopravního opatření podané k Městskému soudu v Praze. První podal Středočeský kraj, druhý následně skupina dvanácti obcí a městských částí společně s jedním občanem Horoměřic.
Spor tak již není pouze dopravní či politickou debatou. O zákonnosti opatření bude rozhodovat soud.
Co vlastně Praha 6 zavedla?
Úřad městské části Praha 6 vydal dne 9. června 2026 opatření obecné povahy č. j. MCP6 0324532/2026–DZ 059/26, kterým stanovil přechodnou úpravu provozu v ulici Na Krutci a částečně také v Horoměřické. Nejdiskutovanější částí opatření je ranní režim v ulici Na Krutci. V pracovních dnech mezi 7:00 a 9:00 hodinou není možné využít Na Krutci jako průjezdnou trasu od Horoměřické směrem do Vokovic. V opačném směru zůstává komunikace průjezdná. Nejde přitom o trvalé opatření. Režim byl zaveden jako zkušební s cílem získat data o jeho dopadech a následně rozhodnout o dalším řešení. Platit má do konce roku 2026.
Pro obyvatele Vokovic nejde o nové téma. Ulice Na Krutci je dlouhodobě využívána jako alternativní spojení mezi Horoměřickou a Evropskou, přestože jde o místní obslužnou komunikaci procházející rezidenční oblastí. V ranní špičce však tranzitní doprava dosahuje téměř 80%.
Opatření rozdělilo Vokovice a okolní obce
Zatímco mezi obyvateli Vokovic získalo omezení značnou podporu, velmi ostrá reakce přišla ze Středočeského kraje a některých okolních obcí.
Jejich základní argument je jednoduchý: doprava, která dříve projížděla ulicí Na Krutci, nezmizela, ale přesunula se především na Horoměřickou. To podle odpůrců opatření prodlužuje kolony a negativně ovlivňuje také příměstskou autobusovou dopravu.
Odpůrci zároveň namítají, že Praha 6 změnu předem dostatečně neprojednala se Středočeským krajem ani s okolními obcemi a že nebyly před zavedením režimu dostatečně vyhodnoceny jeho dopady na širší dopravní síť.
První návrh podal Středočeský kraj
Spor nejprve eskaloval mezi Prahou 6 a Středočeským krajem.Středočeský kraj podal k Městskému soudu v Praze vlastní návrh na zrušení dopravního opatření. O svém kroku veřejně informoval 25. srpna.
Kraj tvrdí, že opatření komplikuje dojíždění tisícům obyvatel středních Čech, prodlužuje kolony na Horoměřické a zhoršuje pravidelnost příměstských autobusů. Podle krajského radního pro veřejnou dopravu Petra Boreckého způsobila Praha 6 dopravní problémy, které se mohou po začátku školního roku ještě zhoršit.
Kraj rovněž zpochybňuje, zda byly před zavedením opatření dostatečně posouzeny jeho dopady na Horoměřickou, Evropskou, oblast Jenerálky a veřejnou dopravu.
Druhý návrh: dvanáct obcí a jeden občan
Situace dále eskalovala 1. září 2026, kdy byl Městskému soudu v Praze doručen další návrh na zrušení stejného opatření. Tentokrát jej společně podaly: Horoměřice, Únětice, Úholičky, Libčice nad Vltavou, Holubice, Tursko, Velké Přílepy, Praha-Nebušice, Tuchoměřice, Statenice, Lichoceves a Praha-Přední Kopanina. Spolu s nimi vystupuje jako třináctý navrhovatel Aleš Sedláček z Horoměřic. Tyto obce zastupuje advokát Mgr. František Korbel, Ph.D., z advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS, proslavené jakožto zástupce developerů.
Tento druhý návrh je významný tím, že vedle samotného zrušení opatření požaduje také vydání předběžného opatření. Soud by podle navrhovatelů měl ještě před konečným rozhodnutím pozastavit ranní jednosměrný režim.
Argumentace je pak širší než pouhé tvrzení, že se na Horoměřické vytvořily kolony. Navrhovatelé především zpochybňují, zda bylo správné dlouhodobější dopravní problém řešit prostřednictvím přechodné úpravy provozu. Podle jejich názoru je více než půlroční experiment příliš dlouhý a institut přechodné úpravy neměl být pro takový účel použit.
S tím souvisí i další námitka. U přechodné úpravy provozu se neuplatňuje standardní postup předcházející vydání trvalého opatření, při němž mohou dotčené osoby podávat připomínky a námitky. Navrhovatelé proto tvrdí, že okolní obce byly fakticky vyřazeny z procesu přípravy změny.
Dalším významným bodem jejich návrhu je chybějící proporcionalita. Podle návrhu Praha 6 dostatečně nepoměřila zájem obyvatel Vokovic na omezení tranzitu se zájmem na plynulosti dopravy a fungování PID na Horoměřické a dostatečně neposoudila alternativní řešení.
Praha 6: rezidenční ulice nemají suplovat hlavní komunikace
Praha 6 kritiku odmítá. Podle radnice je základním problémem skutečnost, že tranzitní doprava místo kapacitních komunikací využívá úzké ulice rezidenčních čtvrtí Městská část argumentuje především bezpečností obyvatel a výsledky odborných studií. Současně připomíná, že dlouhodobě prosazuje vybudování vyhrazeného autobusového pruhu v Horoměřické, jehož realizace se však opakovaně odsouvá.
Právě zde leží jeden ze základních střetů celého sporu. Odpůrci opatření poukazují na právo obyvatel okolních obcí na rozumnou dopravní dostupnost Prahy a na potřebu chránit veřejnou dopravu. Obyvatelé Vokovic naopak namítají, že řešením nedostatečné kapacity hlavních příjezdových komunikací nemůže být převedení tisíců vozidel do místních rezidenčních ulic.
A pohled Vokovic?
Hlas Vokovic dlouhodobě upozorňuje na to, že celá debata má ještě druhou stranu, která se v posledních týdnech někdy ztrácí: Na Krutci není kapacitní příjezdovou komunikací do Prahy. Je místní komunikací procházející obytnou částí Vokovic.
Pokud je Horoměřická přetížená, je nepochybně nutné její situaci řešit. Stejně tak je třeba zajistit rychlý průjezd autobusů veřejné dopravy. Praha 6 ostatně podporuje vytvoření preferenčního koridoru pro autobusy a dlouhodobě požaduje vybudování autobusového pruhu.
Z toho ale podle našeho názoru automaticky neplyne právo převést přebytečnou dopravu z hlavní komunikace do obytných ulic.
Vokovice nesou důsledky tohoto stavu řadu let – v podobě hluku, vibrací, emisí, překračování rychlosti a každodenního provozu tisíců vozidel. Nejde tedy o spor mezi „řidiči“ a „obyvateli“. Jde především o otázku, jakou funkci mají jednotlivé komunikace v dopravní síti plnit a zda mají a mohou místní rezidenční komunikace sloužit jako náhradní trasa v okamžiku, kdy jsou nadřazené komunikace přetížené.
Za podstatné považujeme také to, že současné opatření není prezentováno jako konečné řešení. Jeho smyslem je získat data a vyhodnotit skutečné dopady změny. Právě proto má podle našeho názoru význam, aby experiment proběhl v dostatečně dlouhém období – nejen během letních prázdnin, ale také za běžného provozu po začátku školního roku a v podzimních a zimních měsících. Teprve tak lze odpovědět na otázku, co opatření skutečně způsobilo, kam se doprava přesunula, jak se změnily intenzity provozu ve Vokovicích a jaký byl skutečný dopad na veřejnou dopravu. Předčasné ukončení experimentu by naopak mohlo znamenat, že právě tato data nikdy nevzniknou.
Spor, který přesahuje jednu ulici
Celá kauza Na Krutci ukazuje širší problém dopravy (nejen) na severozápadním okraji Prahy.
Středočeské obce potřebují kvalitní spojení s Prahou. Veřejná doprava potřebuje spolehlivou preferenci. Praha potřebuje funkční hlavní komunikační síť. A obyvatelé rezidenčních čtvrtí mají legitimní právo požadovat, aby jejich místní ulice nebyly používány jako náhradní tranzitní koridory.
Tyto zájmy není možné stavět jednoduše proti sobě. Nyní se však spor přesunul z veřejné a politické debaty také před soud. Městský soud v Praze se bude zabývat dvěma návrhy na zrušení dopravního opatření – jedním podaným Středočeským krajem a druhým podaným skupinou dvanácti obcí a městských částí společně s občanem Horoměřic.
Hlas Vokovic bude další vývoj obou řízení sledovat. Současně považujeme za důležité, aby v celé debatě nezanikl hlas lidí, kteří v ulicích Na Krutci, Vokovická a v dalších dotčených částech Vokovic skutečně žijí. Dopravní problémy širšího regionu jsou reálné a musí se řešit. Jejich řešením ale nemůže být dlouhodobé vedení tranzitní dopravy přes rezidenční ulice Vokovic.
